Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

Starší generace si to budou pamatovat. Dlouhé kolony na hranicích, občas chvilka nervozity, když strážník lustruje doklady příliš dlouho. Se vstupem Česka do Evropské unie kontroly na hranicích členských zemí padly. To ale neznamená, že hranice nejsou chráněné. Právě naopak. Léta funguje například Schengenský informační systém (SIS) a posledních pár týdnů i jeho nová generace, která tvoří jeden z virtuálních štítů vnějších i vnitřních hranic Unie. Jejich obrana je čím dál sofistikovanější, děje se kontinuálně na pozadí a už teď existují plány na její další vylepšení. Na tom všem se podílí i specialisté z Komixu.

Pamatujete si na poprask, který před nedávnem vyvolala tajemná čtyři písmena GDPR? Vzpomínáte, kolik právních, auditorských a konzultačních firem atakovalo firmy a instituce, aby je varovalo před legislativními změnami a strašilo možnými postihy za nenaplnění pravidel ochrany osobních údajů? Kolik mýtů, polopravd a fabulací tou dobou létalo vzduchem? Právě teď všichni prožíváme jakési déjà vu. Hlavním tématem je NIS2. A s ním spojený zcela nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který se v brzké budoucnosti dotkne tisíců firem a institucí v České republice.

Když vydávali odborníci z AEC, přední české firmy zaměřené na kyberbezpečnost, oborový výhled na tento rok, stálo to v něm jasně: počet hacktivistických a politicky orientovaných kyberútoků bude jenom růst. Proč se to děje? Kdo jsou lidé, kteří za útoky stojí? A hlavně, jak se jejich snaze ubránit? Na to všechno odpovídají v rozhovoru Maroš Barabas (MB) a Filip Zvařič (FZ). A upozorňují na to, že motivace útočníků často chápeme úplně špatně.

V polovině roku 2021 společnost ARICOMA Group, tehdy ještě pod hlavičkou jedné ze svých částí AUTOCONT, oznámila, že uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou komisi a stane se dodavatelem technologií i konzultačních služeb pro datová centra ve více než v padesáti evropských institucích – včetně například Evropského parlamentu, Europolu, Frontexu, Evropského soudního dvora nebo samotné Evropské komise. Všechno v celkovém objemu vyšších desítek milionů eur v průběhu čtyř let. Už řečí čísel to zní jako mimořádný příběh, ale story v pozadí je ještě o kus zajímavější. Čekejte lockdown, uzavřené hranice, čipový hladomor, nedůvěru k Čechům, bruselské zákulisí a také obyčejnou touhu to zkusit. Velmi otevřeně vypráví Jaromír Babinec, ředitel ARICOMA Group pro fúze, akvizice a strategii.

Technologie mají velkou moc měnit svět. Jen se to s nimi musí umět. Česko.Digital se to první snaží už čtyři roky pořád připomínat a tomu druhému co nejvíc pomáhat. Hlavně moderováním tvorby projektů, které technologie využívají, propojováním zadavatelů IT zakázek a těch, kdo na nich pracují, a také šířením konceptu expertního dobrovolnictví. To má totiž podle vedení spolku reprezentovaného Jakubem Nešetřilem a Evou Pavlíkovou potenciál změnit Česko víc než kterýkoliv z jednotlivých nápadů.

Ještě nedávno to byla tak trochu střelba do vzduchu – i útočníci v kyberprostoru z velké části zkrátka zkoušeli, co jim projde, a pálili náhodně. To se ale razantně mění. Podle expertů společnosti AEC, lídra v oblasti kybernetické bezpečnosti, v současnosti výrazně přibývá cílených ataků, které jsou mnohem sofistikovanější. Trendem je kombinace nejrůznějších typů agresivních útoků stále diferencovanějších zločineckých skupin. Hackeři, kteří dnes mají k dispozici špičkové technologie včetně umělé inteligence, zároveň zdokonalují metody, jak dostat svoje oběti pod co největší tlak.

Možná už vám to ani nedochází, ale covidová pandemie pomohla zdomácnět řadě technologických řešení. Online videohovory, možnost spravovat soubory kolektivně na dálku a spousta dalších specifických pomůcek pro různé obory. Kam ale pokrok jako by vůbec neodrazil, je státní správa. O digitální transformaci se pořád víc mluví, než kolik se toho děje. Čím to? Právě nad tím se v rozhovoru zamýšlí Milan Sameš, CEO největšího IT hráče na tuzemském trhu ARICOMA Group. Digitální transformace je totiž podle něj jen důsledek. Jako první musí dojít na velké legislativní změny a posun v tom, jak přemýšlíme.

Vzpomínáte ještě na jarní Sčítání lidu v roce 2021? Pravděpodobně ano, není moc větších logistických akcí, které by stát organizoval. Během krátké doby je třeba si doslova sáhnout na každého občana České republiky. Jak obrovský kolos je pro to třeba dát do pohybu, popisují slova Karla Janečka, business development managera ve společnosti AUTOCONT, který měl na starost projekt technologické podpory pro fyzickou část sčítání.

Na konci března 2021 se oficiálně potvrdilo, že novou součástí ARICOMA Group se stane společnost KOMIX, která již téměř třicet let patří k tomu vůbec nejlepšímu na tuzemském IT trhu. V posledních letech se zaměřuje výhradně na vývoj zakázkového softwaru – pro stát, Evropskou unii, ministerstva, ale taky pro Škoda Auto, Nestlé nebo Porsche ČR. „Naše systémy nejsou vidět na první pohled, přesto je v nich každý Čech,“ říká Tomáš Rutrle, ředitel a dosavadní spolumajitel společnosti KOMIX. „A kdyby spadly, lidé by vyšli do ulic, protože řeší opravdu zásadní věci,“ dodává s úsměvem člověk, který ve volném čase rád létá.

Zranitelnost je jako díra v plotě. Je to cesta do infrastruktury organizace, místo, jímž může útočník nepozorovaně vniknout do systému. Čím dříve je zranitelnost odhalena a odstraněna, tím menší je pravděpodobnost fatálních následků případného útoku. Každá prodleva může pro firmu znamenat existenční hrozbu. Zákazníkům Cyber Defense Centra společnosti AEC pomáhá s odhalováním zranitelností systém včasného varování.

V srpnu 2021 se v České republice už poněkolikáté změnil vzhled nově vydávaných občanských průkazů. To nejdůležitější, co tento typ dokladů přináší, se ale ukrývá uvnitř. K identifikaci občanů totiž slouží i biometrické údaje.