Chystá se digitální trezor. Uschová osobní doklady i smlouvy a potvrzení

Elektronicky už jde kde co. Objednáte si oběd i potraviny domů, sezení u lékaře nebo obstaráte studium na vysoké škole. Co je zatím pořád hudba budoucnosti, to jsou doklady. Ale ta budoucnost se blíží. Při Evropské komisi vzniklo konsorcium subjektů, které přinesou do dvou let prototyp evropské digitální identity, což je základ pro elektronické doklady, mezinárodně platné recepty na léky nebo řidičský průkaz, který bude platit všude na území Unie. Svůj podíl na dlouho očekávaném posunu mají i experti z Aricomy, kteří se specializují na ověřování identit a autentizace.

Tentokrát neprocházeli žádným výběrovým řízením, jak je v oboru zvykem. Členy konsorcia a českými koordinátory projektu se stali díky zájmu o aktuální technologická témata a tomu, že v nich dokážou prokázat velkou zkušenost.

„Už někdy před třemi lety jsme identifikovali trend týkající se decentralizované identity, já osobně jsem se zabýval kryptoměnami a blockchainem a technologiemi s tím spjatými. A shodou okolností a vývojem stojí evropská digitální identita právě na technologii podobné blockchainu,“ naznačuje Radim Drgáč, který v Aricomě působí na pozici vedoucího divize IAM.

Jako kryptoměny

Evropský projekt, který ve výsledku přenese doklady nebo velkou část úřední komunikace do online světa, má i proto zkratku eWallet. Není to ale úplně peněženka v tom smyslu, jak si ji představujeme nejčastěji, tedy tu fyzickou nabitou doklady a věrnostními kartičkami.

„Klíčové je, že je to identitní digitální peněženka a to slovo identitní je nejdůležitější. Vychází to právě z názvosloví blockchainové infrastruktury, kde uživatelé komunikují se sítí právě prostřednictvím takzvané wallet, nástroje pro správu vlastní identity. V tomto případě se však nebudou posílat bitcoiny, ale osobní data,“ nastiňuje koncept Drgáč. Výsledkem podle něj bude aplikace v mobilním telefonu, která bude fungovat jako trezor, kam si člověk nechá vydat svůj digitální doklad, bude odsud moct odesílat identitní informace, ale nikdo jiný k nim nebude mít přístup.

Než bude „digitální trezor“ k dispozici, bude to ještě chvíli trvat. Vedle sebe ale v rámci projektu European Digital Identity Wallet běží hned několik linií vývoje. Zatímco někteří vývojáři pracují na základu technologie, identifikačním balíčku, jiní už staví konkrétní nadstavbové produkty – digitální občanský nebo řidičský průkaz, možnost vzdálené registrace SIM karty nebo otevření bankovního účtu a také mezinárodně platném receptu na léky do lékáren. To poslední je teď podle Radima Drgáče také úkol českého týmu: „V rámci konsorcia jsme se právě k tomuto úkolu přihlásili a počítáme s tím, že ho budeme pilotovat i ve spolupráci s českým ministerstvem zdravotnictví.“

Pro úřady, firmy i k osobní potřebě

Není to zdaleka první spolupráce s českými úřady, odborníci z této části Aricomy se na ni zaměřují dlouhodobě. Evropský projekt, na kterém pracují, má navíc dosah i do Čech – členské země EU musí zajistit kompatibilitu řešení mezi sebou.

Veřejná sféra a uplatnění nové technologie tvoří v eWalletu jen část přemýšlení expertů. Stejně jako se dnes digitální identita používá pro styk s úřady, chtějí vývojáři unijních i národních digitálních řešení, aby bylo prostupné a využitelné i pro osobní život lidí nebo podnikatele. Jen tak ho totiž lidé budou masivně využívat.

„Úspěch závisí na tom, jestli se zapojí i soukromý sektor. Registrujeme zájem těchto subjektů, debaty probíhají. Cílem je, aby tento ‚trezor‘ fungoval i jako přihlašovací možnost pro vyřizování různých dalších úkonů, třeba jako úložna diplomu z vysoké školy, pro potvrzení o praxi nebo výši příjmu, místo úschovy zdravotnické dokumentace, zkrátka aby to pojalo co největší množství toho, co dnes vídáme jen ve fyzické formě,“ nastiňuje ohromnou škálu možností Radim Drgáč.

„Názvosloví vychází z blockchainové infrastruktury, kde uživatelé komunikují se sítí právě prostřednictvím takzvané wallet, nástroje pro správu vlastní identity. V tomto případě se však nebudou posílat bitcoiny, ale osobní data.“

Útoky přes kurýrní služby i úřady. Hackeři jdou pořád blíž k lidem

Když se kyberbezpečnostní experti antivirové firmy ESET dívají do statistik technologických útoků za poslední dva tři roky, můžou podat různé zprávy. Jejich data ukazují, že Česko se navzdory různým pochybám stalo vyspělou ekonomikou se vším všudy, čelí totiž útokům stejné míry a závažnosti jako jakékoliv západní země. Jasně z nich plyne i to, že množství detekovaného malwaru a hlavně phishingu rychle roste. Má nové formy, rozeznat je je čím dál složitější a ukazuje se, že celé hackerské prostředí se obchodně profesionalizuje. O tom všem mluvili na zářijové konferenci Aricomy Techfórum.

Konec „papírování“. AI nejvíc promění kancelářskou práci, predikuje Microsoft

Internet, mobilní telefon a umělá inteligence. To jsou tři největší technologické zlomy našeho věku. Říká to Petr Karásek, manažer, který má v Microsoftu na starost strategii produktů Power Platform mířících do střední a východní Evropy, na Blízký východ i do Afriky. Zatímco u internetu a mobilních telefonů už velmi dobře víme, co přinesly, u umělé inteligence máme pořád spíš očekávání. Karásek v Microsoftu působí 21 let, celou svoji kariéru se zabýval podnikovými systémy a nástroji pro efektivizaci chodu firem a v rozhovoru naznačuje, kde všude se nástup nové technologie projeví.

Jak umělá inteligence pomáhá lékařům v oblasti popálenin?

Pozor, tohle téma opravdu bolí. Společně s Jitkou Schořovou a Miroslavem „Mikim“ Volkem se totiž budeme bavit o popáleninách. Konkrétně o tom, jakým způsobem mohou do diagnostiky popálenin vstoupit data, anotace, umělá inteligence, mobilní aplikace nebo pokročilé metody rozpoznávání obrazu. Právě takový úkol totiž od největšího popáleninového centra v České republice (a jednoho z největších v Evropě) Fakultní nemocnice Královské Vinohrady dostal tým vývojářů společnosti SYSCOM Software. A ta už je – konkrétně od začátku letošního léta – součástí největší české IT skupiny Aricoma.