28 hodin v Malmö. Jak vypadá „hackovací“ jízda?

6. 2. 2023

 

Potká se Švédka, Slovák a Češka v hotelovém lobby. A není to začátek dobré anekdoty, ale start osmadvacetihodinové jízdy plné dat, pokreslených flipchartů, otevřených notebooků, rychlého vývoje aplikací, intenzivních týmových porad. Ale také ping-pongu, stolního fotbálku, piva, vína a zrychleného odpočinku. Vítejte na hackatonu, který v jihošvédském Malmö pořádá společnost Stratiteq. A protože od září 2021 patří do skupiny ARICOMA Group, dorazila do Švédska také početná skupinka Čechů a Slováků. 

Stratiteq je společnost, ve které každý projekt začíná a končí u dat. A zatímco konkrétní téma svých hackatonů nedává dopředu účastníkům znát, je jasné, že se dá počítat s mnoha vstupními daty a zároveň snahu nakopnout byznys u některého ze stávajících nebo potenciálních klientů Stratitequ. „Tím se naše hackatony trochu liší od ostatních. Jednotlivé týmy nepracují na jednom komplexním zadání a tolik nesoutěží mezi sebou. Ale jeden nebo dva týmy vždy mají konkrétní data našich klientů a vyvíjejí pro ně speciální aplikace nebo nová řešení. Naši partneři jsou tak vtaženi do hry a mají možnost výsledné řešení využít ve své každodenní praxi,“ říká Charlotte Eivesteen, jež ve Stratitequ zastává pozici head of marketing a stojí také za organizací každoročních hackatonů. 

Samotný hackaton, který svým názvem připomíná spíše maraton, je ve skutečnosti mimořádný designérsko-vývojářsko-byznysový sprint. Protože 28 hodin nedovoluje moc prostoru na odpočinek. Zvlášť, když na začátku dostanou všichni účastníci stejná trička a následně se promíchají do skupin, ve kterých se lidé vzájemně neznají, často nehovoří stejným jazykem a navíc do „hry“ vstupuje každý s trochu jiným know-how a myšlenkovým backgroundem. 

Napřed se poznat, pak zabrat

„První desítky minut jsme věnovali tomu, abychom se vzájemně vůbec poznali a sladili očekávání. Na začátku jsme si museli definovat role a říct, kterou část každý připraví zvlášť a na čem budeme pracovat společně. V našem týmu byl UX designér, project manager, obchodník, junior datový analytik a já, která mám na starosti data science. Proto jsem se zaměřila hlavně na technickou část projektu. Naopak projektový manažer a obchodník tomu dodávali byznysové informace a také znalost švédských reálií. Naším tématem byla zdravotní péče – a ordinace fungují ve Skandinávii přece jen jinak než v České republice. Jakmile jsme dostali vstupní data, každý se na ně podíval z trochu jiného úhlu,“ popisuje Marie Kovářová, která v českém Komixu zastává pozici Data Scientist.

„Řešili jsme praktický provoz zubních ordinací. Nejprve jsme museli data zpracovat, pak je očistit a zároveň vytvořit přehledný dashboard toho, co se na pracovišti děje – kolik času pacienti v ordinaci tráví, které dny jsou nejvytíženější. Moje práce byla skutečně primárně datová, zatímco kolegové si vzali na starost přípravu prezentací, obchodních modelů nebo samotnou interpretaci výsledků,“ doplňuje Kovářová.

Jak pracují bratranci a sestřenice?

Její slova potvrzuje i Pavel Švéda za společnosti Cleverlance. „Bylo zajímavé pozorovat, jak pracují kolegové z ‚bratraneckých a sestřenických‘ firem. Zatímco u klasických hackatonů je dopředu vyhlášeno téma a vy se můžete trochu připravit nebo zorientovat v problematice, tady jsme nevěděli, do čeho jdeme. Jen jsme tušili, že půjde o to vytěžit co nejvíce ze zákaznických dat, což není naše primární doména. My čtyři, kteří jsme do Malmö vyrazili, máme na starosti spíš implementaci front-endových řešení pro mobilní telefony. Ve svém týmu jsem nikoho neznal. A je zajímavé a zábavné pozorovat nejen zkušenosti a znalosti svých spoluhráčů, ale také jejich charaktery,“ říká usměvavý muž, který zastává pozici Mobile Software Engineer.

„Skvělé bylo, že jsme bydleli i pracovali přímo na hotelu, všechno se dělo na jednom místě. Proto se každý z nás mohl rozhodnout, kdy v rámci osmadvaceti hodin bude jíst, spát, bavit se a pracovat. A nemusel se bát, že bude spát na lavici nebo ve spacáku na zemi, což už jsem na hackatonech také zažil. Naše předtucha, že bude zadání opravdu hodně data-driven, se na místě vyplnilo. A jako tým jsme se s tím museli popasovat. V našem týmu byl člověk z HR, sales specialista, dva byznys konzultanti, datový analytik a já za vývoj mobilních řešení. Ale nakonec jsme si práci rozvrhli tak, že skutečně každý byl potřeba a ani jsme si vzájemně příliš nemohli ‚lézt do zelí‘. Každý využil svoji doménu a dospěli jsme k řešení, které dávalo smysl,“ usmívá se Pavel Švéda, který nakonec se svým týmem obdržel od odborné poroty cenu pro nejlepší data-driven řešení. 

Ale o odbornou porotu a vítěze jde v rámci Stratiteq hackatonu jen okrajově. Hlavní cíl je jiný – užít si dva dny v dobré společnosti, seznámit se navzájem a pochopit sílu různých částí ARICOMA Group. A při tom všem udělat během dne a noci maximum pro výsledek, který dává klientům šanci získat nový pohled na svou problematiku. Reálný a podložený daty. 

"Zatímco u klasických hackatonů je dopředu vyhlášeno téma a vy se můžete trochu připravit nebo zorientovat v problematice, tady jsme nevěděli, do čeho jdeme. Jen jsme tušili, že půjde o to vytěžit co nejvíce ze zákaznických dat, což není naše primární doména."

Od 3D modelu jater k virtuální realitě. Rychleji propojí dárce a příjemce orgánů

11. 2. 2025

David Sibřina má v práci při ruce věc, kterou zaručeně nikdo z vás nemá. Je to 3D výtisk jater se všemi jejich výběžky a výstupky a je to tak trochu symbol. Výzkumník, který pracuje v IKEM jako vedoucí skupiny plánování operací pomocí rozšířené a virtuální reality, totiž na nasazování nástrojů virtuální reality do operačního procesu začal pracovat ve chvíli, kdy se ukázalo, že ani moderní technika plánování právě pomocí 3D tisků není dost.

Češi chtějí pomáhat, ale musí to být jednoduché. Tak jsme jim to umožnili

7. 1. 2025

Potřeba přizpůsobovat se, řešit kapacity serverů a databází, škálovat. Když se řekne charita, nic z těch předchozích slov si s tím nespojíte. Jenže David Procházka, zakladatel Donia, největší a nejznámější dárcovské platformy v Česku, takhle nepřemýšlí. Právě naopak, o Doniu mluví jako o technologickém nástroji, který zprostředkovává pomoc. V rozhovoru vysvětluje, co všechno jeho fungování obnáší a díky čemu si získalo takovou oblibu. Jemu a jeho týmu se totiž povedlo staré problémy s využitím nových nástrojů řešit daleko efektivněji. 

Ptejme se dětí nejen na to, co bylo ve škole, ale i co bylo na internetu

30. 12. 2024

Představit si dnes práci, školní den nebo život obecně bez počítačů, telefonů a technologií dost dobře není možné. Jenže jejich každodenní působení má na člověka vliv a podílí se na formování jeho života. Jak z nich vytěžit maximum, to dobré, a nenechat se ovlivnit tím negativním? Právě to na Masarykově univerzitě (MU) léta zkoumá psycholog David Šmahel. Na rozdíl od jiných od něj neuslyšíte apokalyptické scénáře. Zato ale umí poutavě vyprávět o tom, jaké všechny důsledky digitalizace života si pořád ještě neuvědomujeme.