Seznam článků

Méně nálepkujme a víc rozvíjejme to dobré. Psycholožka Šárka Portešová o podpoře nadaných dětí a rostoucím množství diagnóz ADHD

Dost možná je vídáte každý den. Lidé, kteří v něčem vybočují z toho, co vnímáme jako „normální“, ale za to dovedou vymyslet nebo udělat neuvěřitelné věci. Nadaní. Psycholožka Šárka Portešová, docentka na Masarykově univerzitě, jejich podpoře zasvětlila celý svůj dosavadní pracovní život. Spolu s kolegy vyvinula software na jejich diagnostiku a nahlas říká, že bychom se jako společnost konečně měli vykašlat na to dostávat jedince do mezí norem.

Americká štace: Aricoma pečuje o IT firmy PFNonwovens na třech kontinentech

16. 4. 2026

Když se před lety začaly propojovat jednotlivé firmy pod značkou Aricoma, mělo to jeden účel: aby byly společně silnější, navzájem se obohacovaly, mohly poskytovat komplexnější služby, a podpořit tak ještě větší a mezinárodní klienty. Tady je jeden z nich. Původem český výrobce netkaných textilií PFNonwovens, který patří do světové trojky producentů v oboru, postupně předává specialistům Aricomy globální správu svých IT systémů.

Kvantová éra nezačíná „jednoho dne“. Žijeme v ní už teď

9. 4. 2026

Ještě donedávna zněly kvantové počítače jako vzdálená věda z laboratoří. Dnes se z nich ale stává důležitý nástroj. Jen společnost IBM provozuje ve svém cloudu několik desítek kvantových počítačů a další budou rychle přibývat i od jiných značek. Už teď se rozhoduje o tom, kdo zvládne novou technologii adoptovat a komu ujede vlak. Evropa se snaží. Bude to ale stačit?

Lone Rider in Scandinavia – Nordkapp a další norské nástrahy

15. 7. 2025 / Pavel Dvořák, šéf IT podpory v Digital týmu Aricomy

V roce 2019 jsem oprášil svůj dávný sen podívat se na nejsevernější silnici Evropy, legendární Nordkapp. Bohužel jsem měl na dovolenou jen hodně málo času, takže jsem ani neříkal nikomu dalšímu, jelikož bych si netroufnul někoho nutit drtit hefty většinu dne. Rozhodl jsem se tedy pojmout cestu jako cíl a užívat si spíše samotnou jízdu na úkor zážitků v okolí. Zároveň mě lákalo trochu si vyluxovat hlavu a cestou se spoléhat jen na sebe a svůj stroj. Podobnou sólo výpravu jsem ještě nikdy nedal a vyzkoušet se má přeci všechno.

Jak se ve vaší firmě pracuje s AI? Teď je čas to zmapovat, nejen kvůli zákonu

2. 7. 2025

Jaké používáte AI nástroje? A máte přehled, jaké využívají kolegové ve firmě? A víte, kde data do nich vložená končí? Rovnou říkáme, tenhle článek vás nemá strašit. Ale víme také, že když manažeři dostanou předchozí tři otázky, řada z nich znejistí. A protože využívání umělé inteligence bude jen bobtnat, je ten správný čas nastavit mantinely, aby se ze skvělé pomůcky nestala bezpečnostní hrozba.

Digitalizace státu: Nepřemýšlíme nad občanem jako nad zákazníkem

22. 5. 2025 / Martina Fojtů

Digitalizace, efektivní stát, zjednodušení komunikace s úřady. Slova, která se v technologických kruzích skloňují častěji než mezi vlekaři absence sněhu. Digitalizace státní správy ale ne a ne přijít. Proč? Kde je chyba? A nemáme někdy nesmyslná a nereálná očekávání? O tom všem mluví v rozhovoru Tomáš Rutrle. V Aricomě má na starost sekci digitálních řešení pro moderní stát a k tomu disponuje velkou historickou zkušeností. Protože u tématu digitalizace byl už v době, kdy v Česku teprve masovělo užívání internetu.

Od 3D modelu jater k virtuální realitě. Rychleji propojí dárce a příjemce orgánů

11. 2. 2025

David Sibřina má v práci při ruce věc, kterou zaručeně nikdo z vás nemá. Je to 3D výtisk jater se všemi jejich výběžky a výstupky a je to tak trochu symbol. Výzkumník, který pracuje v IKEM jako vedoucí skupiny plánování operací pomocí rozšířené a virtuální reality, totiž na nasazování nástrojů virtuální reality do operačního procesu začal pracovat ve chvíli, kdy se ukázalo, že ani moderní technika plánování právě pomocí 3D tisků není dost.

Češi chtějí pomáhat, ale musí to být jednoduché. Tak jsme jim to umožnili

7. 1. 2025

Potřeba přizpůsobovat se, řešit kapacity serverů a databází, škálovat. Když se řekne charita, nic z těch předchozích slov si s tím nespojíte. Jenže David Procházka, zakladatel Donia, největší a nejznámější dárcovské platformy v Česku, takhle nepřemýšlí. Právě naopak, o Doniu mluví jako o technologickém nástroji, který zprostředkovává pomoc. V rozhovoru vysvětluje, co všechno jeho fungování obnáší a díky čemu si získalo takovou oblibu. Jemu a jeho týmu se totiž povedlo staré problémy s využitím nových nástrojů řešit daleko efektivněji. 

Ptejme se dětí nejen na to, co bylo ve škole, ale i co bylo na internetu

30. 12. 2024

Představit si dnes práci, školní den nebo život obecně bez počítačů, telefonů a technologií dost dobře není možné. Jenže jejich každodenní působení má na člověka vliv a podílí se na formování jeho života. Jak z nich vytěžit maximum, to dobré, a nenechat se ovlivnit tím negativním? Právě to na Masarykově univerzitě (MU) léta zkoumá psycholog David Šmahel. Na rozdíl od jiných od něj neuslyšíte apokalyptické scénáře. Zato ale umí poutavě vyprávět o tom, jaké všechny důsledky digitalizace života si pořád ještě neuvědomujeme. 

Etičtí hackeři: objem vážných rizik se nesnižuje

17. 12. 2024

Kybernetické bezpečnosti se Aricoma věnuje od začátku svého podnikání v první polovině devadesátých let. Aktivně prověřuje úroveň informační bezpečnosti klientů a odolnost jejich technologií. Zákazníci často potřebují zjistit, jak bezpečný je jejich perimetr podnikání a na čem potřebují zapracovat. Tomu pomáhá komunita zkušených penetračních testerů, kteří nasimulují kybernetický útok na systém klienta. Na síťové i aplikační úrovni dokážou prověřit schopnost odolávat reálným kybernetickým útokům z vnějšího prostředí. To ale není vše.

Budoucnost AI? Jazykové modely na principu ChatGPT pro firmy

22. 11. 2024

Velmi pravděpodobně už to znáte a slovo „promptovat“ vám není cizí. Používání nástrojů generativní umělé inteligence za poslední měsíce zmasovělo, nejde je ale využít všude. Citlivá firemní data do těch veřejně dostupných nepatří. A tak se hledají způsoby, jak vytvořit chráněné systémy, které umožní analýzu a generování informací bez úniků dat. Pracuje na tom i specializovaný tým Aricomy, jež se proto spojil i s matematickým ústavem Vysokého učení technického v Brně.

Výroby čipů jsme se v Evropě zbavovali, teď ji těžko dostáváme zpět. Ale má to smysl

17. 9. 2024

„Čipový dluh si neseme už někdy od 70. let, Evropa se jejich výroby ráda zbavovala, protože je náročná na vodu i elektřinu. A teď to jen pomalu a těžko doháníme. Přitom čipů, a ještě těch sofistikovanějších než dnes, budeme potřebovat čím dál víc,“ říká Tomáš Pitner, profesor Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a šéf výzkumného centra k situaci, v níž se ocitlo Česko i Evropa. Pomoct v tom mají mimo jiné nedávno avizované investice amerického Onsemi do výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Ale v čem přesně?

1 2 3 4 5