Seznam článků

Časem snad budeme chránit i díla AI, chce to ale ještě vývoj, říká právnička Dolejšová

Přišla nová technologie a spolu s ní spousta nových otázek. Kolikrát jste už tohle zažili? Právnička Petra Dolejšová mnohokrát a zrovna teď neřeší skoro nic jiného než právní aspekty využívání umělé inteligence. „Točíme se kolem otázek, komu výstupy z AI patří, jestli je možné generovat obrázky konkrétních lidí a jestli lze využívat styly, jako je malíř Mucha nebo hrdinové z marvelovských filmů. Všechno z toho je právně celkem jasné, ale ukazuje se, že lidé pořád ještě tápou v podstatě autorského práva,“ zamýšlí se odbornice, podle které nás čeká daleko větší přemýšlení – komu „přišijeme“ odpovědnost za případné prohřešky technologií.

Nemocniční IT potřebuje injekci. V Jihlavě ukazují, jak ji píchnout

Digitalizaci by chtěli všechny. Jsou ale obory a odvětví, kde to s ní jde ještě pomaleji než jinde. Příkladem budiž zdravotnictví: fokus na jiné věci, financování závislé na různých zdrojích a nedostatek kvalifikovaných lidí. To jsou podle Davida Zažímala, náměstka pro informatiku a kybernetickou bezpečnost Nemocnice Jihlava, hlavní důvody, proč to právě v tomto sektoru drhne. Právě „jeho“ nemocnice je ale příkladem toho, co všechno se dá udělat, když se okolnosti sejdou a restrukturalizaci táhne šikovný lídr. V Jihlavě se do ní pustili už někdy před deseti lety a teď se k nim jezdí učit kolegové z celé republiky.

Digitalizace Česka? Jsme opravdu blízko zásadnímu posunu

Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

Každý devátý komentář na sítích je nenávistný. Tak jsme to začali řešit

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.

Útoky přes kurýrní služby i úřady. Hackeři jdou pořád blíž k lidem

Když se kyberbezpečnostní experti antivirové firmy ESET dívají do statistik technologických útoků za poslední dva tři roky, můžou podat různé zprávy. Jejich data ukazují, že Česko se navzdory různým pochybám stalo vyspělou ekonomikou se vším všudy, čelí totiž útokům stejné míry a závažnosti jako jakékoliv západní země. Jasně z nich plyne i to, že množství detekovaného malwaru a hlavně phishingu rychle roste. Má nové formy, rozeznat je je čím dál složitější a ukazuje se, že celé hackerské prostředí se obchodně profesionalizuje. O tom všem mluvili na zářijové konferenci Aricomy Techfórum.

Konec „papírování“. AI nejvíc promění kancelářskou práci, predikuje Microsoft

Internet, mobilní telefon a umělá inteligence. To jsou tři největší technologické zlomy našeho věku. Říká to Petr Karásek, manažer, který má v Microsoftu na starost strategii produktů Power Platform mířících do střední a východní Evropy, na Blízký východ i do Afriky. Zatímco u internetu a mobilních telefonů už velmi dobře víme, co přinesly, u umělé inteligence máme pořád spíš očekávání. Karásek v Microsoftu působí 21 let, celou svoji kariéru se zabýval podnikovými systémy a nástroji pro efektivizaci chodu firem a v rozhovoru naznačuje, kde všude se nástup nové technologie projeví.

Teď si s AI hrajeme, pojďme ji doopravdy plně využít, říká šéf prg.ai Kačena

Umělá inteligence je budoucnost, slyšíte poslední týdny všude kolem sebe. Lidé z organizace prg.ai to říkají taky. Jenže oni to říkají už několik let, takže teď mají jejich slova o dost větší váhu. Organizace si dala za úkol propojovat vědce, firmy a veřejnou správu, aby mohly technologie spjaté s umělou inteligencí co nejvíc naplnit svůj potenciál. V čem spočívá ten největší a co je potřeba udělat pro jeho zhmotnění, vysvětluje v rozhovoru Lukáš Kačena, který spolek vede. Mimochodem, kdo by se o tom všem rád dozvěděl víc, má možnost. V průběhu října a listopadu se totiž ve čtyřech českých městech konají Dny AI.

Jak umělá inteligence pomáhá lékařům v oblasti popálenin?

Pozor, tohle téma opravdu bolí. Společně s Jitkou Schořovou a Miroslavem „Mikim“ Volkem se totiž budeme bavit o popáleninách. Konkrétně o tom, jakým způsobem mohou do diagnostiky popálenin vstoupit data, anotace, umělá inteligence, mobilní aplikace nebo pokročilé metody rozpoznávání obrazu. Právě takový úkol totiž od největšího popáleninového centra v České republice (a jednoho z největších v Evropě) Fakultní nemocnice Královské Vinohrady dostal tým vývojářů společnosti SYSCOM Software. A ta už je – konkrétně od začátku letošního léta – součástí největší české IT skupiny Aricoma.

Chystá se digitální trezor. Uschová osobní doklady i smlouvy a potvrzení

Elektronicky už jde kde co. Objednáte si oběd i potraviny domů, sezení u lékaře nebo obstaráte studium na vysoké škole. Co je zatím pořád hudba budoucnosti, to jsou doklady. Ale ta budoucnost se blíží. Při Evropské komisi vzniklo konsorcium subjektů, které přinesou do dvou let prototyp evropské digitální identity, což je základ pro elektronické doklady, mezinárodně platné recepty na léky nebo řidičský průkaz, který bude platit všude na území Unie. Svůj podíl na dlouho očekávaném posunu mají i experti z Aricomy, kteří se specializují na ověřování identit a autentizace.

Proč jsme se vrhli na SAP? Osm z deseti největších u nás ho má

Před časem společně Milan Sameš a Karol Kubeczka iniciovali v rámci IT skupiny Aricoma vznik nové divize SAP. Pro další růst skupiny naprosto pochopitelný krok. Už proto, že v mnoha ukazatelích je SAP v oblasti podnikových aplikací celosvětovým lídrem, řada nejvýznamnějších globálních či regionálních hráčů v oblasti energetiky, telekomunikací, bankovnictví, retailu nebo výroby řídí svůj byznys v systému SAP a třeba v České republice jej využívá osmdesát ze stovky největších a nejúspěšnějších společností. A právě sem Aricoma míří také.

Evropa bez hranic potřebuje ochránce. Zrodila se jeho nová generace

Starší generace si to budou pamatovat. Dlouhé kolony na hranicích, občas chvilka nervozity, když strážník lustruje doklady příliš dlouho. Se vstupem Česka do Evropské unie kontroly na hranicích členských zemí padly. To ale neznamená, že hranice nejsou chráněné. Právě naopak. Léta funguje například Schengenský informační systém (SIS) a posledních pár týdnů i jeho nová generace, která tvoří jeden z virtuálních štítů vnějších i vnitřních hranic Unie. Jejich obrana je čím dál sofistikovanější, děje se kontinuálně na pozadí a už teď existují plány na její další vylepšení. Na tom všem se podílí i specialisté z Komixu.

1 2 3