Mezi nejobvyklejší typy útoků současnosti patří i nadále phishing, došlo však k jeho výrazné proměně. „Velmi se zdokonalil. Rok od roku sledujeme, jak kvalita podvodných zpráv roste, a to včetně jejich grafické podoby. Útočníci už dnes dokážou naprosto věrně imitovat jakýkoli oficiální e-mail tak, že v dohledné době budou mít s rozpoznáním phishingu problém i poučení lidé, včetně odborníků z IT prostředí,“ zdůrazňuje Maroš Barabas, Head of Product Management společnosti AEC.
200procentní nárůst
On a jeho kolegové upozorňují, že došlo také k dramatickému nárůstu ransomwarových útoků – proti předchozím letům až o 200 procent, což vidí na typu zakázek, na kterých pro zákazníky pracují. Zároveň s intenzitou se mění i povaha útoků. Hackeři se více zaměřují na konkrétní důležitá místa napadených systémů, jako jsou síťové disky nebo zálohy.
Útočníci dnes fungují jako běžné obchodní společnosti, mají své dodavatele i zákazníky, a to jim umožňuje větší specializaci. Díky tomu zdokonalují techniky samotného získání přístupu do infrastruktury své oběti, dodání malwaru, vydírání nebo praní špinavé kryptoměny na dolary či eura.
Pro firmy to znamená, že musí co nejrychleji změnit pohled na to, jak se účinně bránit. Maroš Barabas to shrnuje následovně: „Očekáváme, že v následujících letech bude kladen stále větší důraz na cyber resilience, tedy že se firmy budou čím dál víc chystat na to, že je dřív nebo později někdo napadne. Budou mít připravenou strategii, jak se z útoku dokázat efektivně vzpamatovat.“
Podle zkušenosti expertů z AEC si společnosti uvědomují nezbytnost školení zaměstnanců v kyberbezpečnosti. Vedle toho však budou nuceny zdokonalovat i další bezpečnostní opatření, včetně většího důrazu na ověřování identity samotných aktérů (například přístup zero trust) a další navazující systémy centralizace identit, tzv. identity-centric security. Čekat (a doporučit) se dá i výraznější adopce passwordless přístupů a změny se dají očekávat také ve větším důrazu na zajišťování souladu činnosti firmy s předpisy. Nová směrnice Evropské unie NIS2 o bezpečnosti sítí a informací, která se k tématu vztahuje, se dotkne zhruba šesti tisíc tuzemských společností.
Útoky s politickým pozadím
Obrovský boom zažívá poslední měsíce umělá inteligence a projevuje se to i v oblasti kyberbezpečnosti. Pro hackery už dnes není složité dostat se k těm nejpokročilejším technologiím, které jim nabízejí mnohem větší možnosti automatizace včetně příležitosti využívat téměř neomezenou škálu jazykových mutací. To vše jim v konečné míře dává větší šance uspět díky mnohem rychlejším a údernějším útokům včetně deepfakes.
Varování specialistů se vztahuje i k hacktivismu a dezinformačním kampaním. Válka na Ukrajině ukázala, že přibývá skupin, které se účelově organizují k útokům s cílem například spustit kód, zahltit systém vybrané firmy a co nejvíce ji tím poškodit. Stále větší hrozbou mohou být pro firmy i vlastní lidé. Pokud je zaměstnanec frustrovaný například svojí ekonomickou situací, snadněji uvěří nejrůznějším polopravdám a je ochotnější svému zaměstnavateli škodit.
Další riziko představuje rychlý vývoj digitalizace a cloudových technologií, které jsou však kvůli nedůvěře z neznámého využívány starým zaběhnutým způsobem. Odborníci se shodují, že tento přístup budou muset firmy dříve či později přehodnotit a začít řešit bezpečnost API. Řada z nich tak ovšem učiní asi až poté, co se stanou cílem útoku.
„Není pochyb o tom, že před námi stojí mimořádné výzvy. Řada řešení se tváří v tvář budoucím hrozbám ukazuje být už nyní slepými uličkami, mnohé technologie je třeba opustit a některé etapy přeskočit. Je zřejmé, že pohled na dlouhodobější horizont nás nutí začít se dívat na problematiku IT bezpečnosti zcela novým způsobem,“ uzavírá Maroš Barabas.