Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

V nedávném rozhovoru Tomáš Rutrle zmiňoval, že současný stav digitalizace České republiky připomíná dobu, kdy pomalu mizela funkce písařů. Tedy že stále ubývá počet „digitálně negramotných lidí“ vyžadujících klasické papírování a státu už se brzy vyplatí přejít na plně digitalizované služby. Vnímáte to podobně?

V zásadě ano. Od státu to ale vyžaduje velkou změnu ve způsobu myšlení. V praxi nenarážíte ani tak na legislativu nebo technologie, jako spíš na zpátečnický přístup některých lidí, kteří tvrdí, že něco nejde. Ale ono to jde. Je to příležitost, jak změnit stát.

A je připraven?

Tento stát má opravdu dobře vytvořená pravidla, jak digitalizovat. Jen je zatím benevolentní v jejich vyžadování. Řečeno laicky: my víme, co máme dělat, ale neděláme to, a to je setsakramentský rozdíl. Právě to jsme se pokusili společně s Českou správou sociálního zabezpečení změnit.

Proč právě vy společně se „sociálkou“?

Vidíme věci stejně. Teď jsou potřeba „blázni“, kteří do toho vletí, prokopnou to a ukážou cestu ostatním. Sociálka je v tomto ohledu velmi pokroková. Naším společným přáním je dokázat, že řešení existuje, že snese nějakou provozní zátěž, a tím odstranit argumenty, proč to nedělat. V okamžiku, kdy zajistíte tu pozici pro ostatní, se může stát, že to rozběhnete nejen ve zdravotní pojišťovně nebo v sektoru zdravotních pojišťoven, ale napříč všemi oblastmi.

Jak přesně funguje vaše spolupráce se sociální správou?

Na úvod je potřeba vysvětlit, že do určité míry je náš informační systém se sociální správou propojen už delší dobu. Naši zaměstnanci například mohou při obsluze klientů a kontrole platebních povinností nahlížet do databází ČSSZ na základní údaje o důchodu klienta, o jeho zaměstnáních či pracovních neschopnostech. Pořád je to ale takzvané „ruční“ ověřování. ČSSZ však implementovala řešení v souladu se zákonem č. 261/2021 Sb. (tzv. DEPO) a v červnu 2022 oznámila, že stávající kanál B2B komunikace bude výhledově uzavřen. Proto jsme se vrhli na programové úpravy. Postupně jsme však zjišťovali, že jsme v tom v podstatě průkopníci. A nyní jsme v situaci, kdy jsme jako první a zatím jediní implementovali v ostrém prostředí služby s ČSSZ přes tzv. informační systém sdílené služby (ISSS).

Myslíte první mezi zdravotními pojišťovnami?

Nejen, jsme první institucí v celé veřejné správě, která tento komunikační kanál s ČSSZ implementovala. Ačkoli totiž zákon už nějakou dobu platí, v praxi se zatím příliš nenaplňuje. Takže my prorážíme cestu nejen pro zdravotní pojišťovny, ale výhledově pro celý veřejný sektor. Můžeme tím bez přehánění odstartovat malou revoluci ve sdílení dat mezi veřejnými institucemi. Jak to totiž v takových případech bývá, jakmile to jednou někdo konečně takzvaně prokopne, začnou jeho řešení záhy kopírovat další a další subjekty. Ve státní a veřejné správě, která pohříchu bývá v elektronizaci mnohem méně pružná než komerční sféra, to platí dvojnásob. Když to uděláme my, zdravotní pojišťovny, tak to budou muset udělat i ostatní orgány veřejné správy a moci.

Jak se tedy aktuální řešení komunikace se sociální správou liší od běžné B2B komunikace?

Komunikují mezi sebou agendové informační systémy ČSSZ a naší pojišťovny. Komunikace je postavena na webových službách. Na spoustu údajů už se není potřeba dotazovat občana, místo toho je získáte od jiného úřadu, který jimi disponuje. A občan nad tím má kontrolu – každý držitel datové schránky obdrží informaci o tom, že někdo nahlížel na jeho údaje prostřednictvím ISSS, aniž by musel podat žádost o výpis. Prvořadým cílem této komunikace je snížení byrokratické zátěže pro občany, případně i zaměstnavatele a zefektivnit procesy na straně veřejné správy.

K čemu potřebuje zdravotní pojišťovna údaje o svých pojištěncích právě od „sociálky“?

Podle zákona leží odpovědnost za hlášení veškerých změn, které mají vliv na platební povinnosti u zdravotní pojišťovny, na klientovi. Například uchazeč o zaměstnání nově zapsaný na Úřadu práce musí tuto skutečnost do osmi dnů ohlásit a doložit zdravotní pojišťovně. Totéž má povinnost učinit nový poživatel důchodu, žena na mateřské, student, kterého zapsali na vysokou školu. Zdravotní pojišťovna to potřebuje proto, aby věděla, kdo bude za tohoto pojištěnce hradit pojistné. Jinak klientovi začne automaticky naskakovat dluh na pojistném. To se bohužel stává velice často, protože klienti třeba o této oznamovací povinnosti nevědí nebo na ni zapomenou, případně ji prostě ignorují. Mnohá z těchto dat však má k dispozici právě ČSSZ.

Neboli pokud se napojíte na ni, stáhnete si údaje potřebné ke stanovení platební kategorie sami…

Zákonné povinnosti občanů a plátců týkající se oznamování a dokládání údajů se ještě nezměnily, ale i to přijde. Napojení na správu sociálního zabezpečení do budoucna umožní toto břímě z velké množiny pojištěnců sejmout. Prostě se o tom, že se například z nějakého zaměstnance stal od určitého data starobní důchodce, dozvíme od „sociálky“, automaticky mu přiřadíme příslušnou platební kategorii a začneme pojistné za něj požadovat od státu. Důchodce nebude muset nic dokládat, nezačne mu vznikat dluh a pojišťovna nepřijde o peníze. Totéž maminka, která začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Obdobně používá VoZP službu i pro ověření zaměstnání a pracovní neschopnosti, a to nejen u hlavního pracovního poměru, ale i u „dohodářů“. Ale to není všechno, předpokládáme další rozvoj využívání získávaných informací ve vazbě na platební povinnosti plátce.

Jak se to konkrétně projeví?

Ambiciózním cílem pro mě je zrušení povinnosti všech živnostníků podávat přehled OSVČ. Vyúčtování pojistného a zálohy na další období se u živnostníků vypočítávají z dílčího daňového základu, což je opět údaj, který má u každého z nich ČSSZ a FÚ k dispozici. Budeme-li schopni si pro něj „sáhnout“, a to budeme, spočítáme živnostníkovi zálohy sami. Zavedení tohoto postupu by se dotklo více než milionu občanů a úbytek byrokracie by byl znatelný, zároveň by se výrazně zefektivnil proces na straně zdravotní pojišťovny. 

Na projektu pracujete přes rok, muselo to stát spoustu času a úsilí. Nyní jste dospěli do fáze, kdy jej velmi otevřeně prezentujete konkurenčním zdravotním pojišťovnám a státním institucím. Proč si to know-how spíše nechráníte?

Nechceme nic skrývat nebo si toto řešení schovávat a pokoušet se je nějak komerčně využít. Byť zdravotní pojišťovny nevlastní stát, pořád jsou to organizace hospodařící s veřejnými penězi, jejichž účelem není vytvářet zisk. A s vědomím toho přistupujeme i ke sdílení výsledků projektu. Pokud pomůže postoupit v digitalizaci veřejné správy, propojit její instituce a ulevit lidem od byrokracie, rádi toto řešení poskytneme otevřeně. Být první stojí čas i úsilí a vyžaduje to jistou dávku osobní angažovanosti a vnitřního přesvědčení, že jdeme správnou cestou. Jsem přesvědčen, že k řešení se přidají další zdravotní pojišťovny, ostatně všem už jsme projekt prezentovali, a to i za účasti zástupců DIA či Ministerstva financí. Řešení budeme prezentovat i na jednání pracovní slupiny pro architekturu a řízení ICT pod Radou vlády pro informační společnost. Pro mě je to prostředek, jak se posunout ke zrušení přehledů OSVČ, a zároveň způsob, jak přesvědčit státní správu, že využití ISSS je možné. Nový model komunikace s ČSSZ považuji za impuls, který „rozpohybuje“ státní správu.