Každý devátý komentář na sítích je nenávistný. Tak jsme to začali řešit

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.

O hybridní válce, dezinformacích nebo nenávisti v digitálním světě a na sociálních sítích se sice začalo hodně mluvit, ale v reálném světě je opravdu těžké ji čelit. Jedním z nejnadějnějších pokusů poslední doby se objevil na Slovensku. Využívá kombinace umělé inteligence a lidských nadšenců, aby procházel komentáře na zpravodajských serverech – a alespoň částečně tu redukoval míru nenávisti či záměrných lží. Právě teď projekt elv.ai míří také do Čech. A to je dobrý důvod mluvit s jeho zakladatelem Jakubem Šusterem, který projekt, jenž začal po vpádu Putinových vojsk na Ukrajinu jako dobročinná aktivita, proměňuje v mimořádně nadějný startup.

Lidské nadšení a umělá inteligence

„Když začala válka na Ukrajině, všichni jsme přemýšleli, jak se zapojit a čím bychom mohli být užiteční. S kolegy v agentuře New School Communication jsme se shodli, že nechceme jít cestou dalšího osvětového videa či informační kampaně s krátkou trvanlivostí. Ale podívali jsme se na celý problém v širším kontextu. V březnu 2022 jsme proto založili projekt Elfovia.sk, oslovili dobrovolníky a začali moderovat diskuze. Po večerech nebo v pauzách mezi schůzkami jsme seděli a procházeli statisíce komentářů. Jenže brzy jsme si uvědomili, že naše energie není nekonečná a že takový projekt nejde škálovat,“ říká bývalý student politologie na Masarykově univerzitě v Brně.

Mimochodem, už jeho bakalářská a diplomová práce měla k tématu opravdu blízko. V rámci bakalářského cyklu se zabýval politickou psychologií a Efektem skupinového tlaku na změnu politického postoje, na magisterském studiu Poltickou reklamou na Facebooku a jejím vnímáním. Projekt Elfovia.sk ale došel ještě o pořádný kus dál. Lidským zdrojům totiž brzy začala pomáhat umělá inteligence. „Výsledky prvních testů umělé inteligence byly slibné. Po nasazení do ostré produkce jsme schopni úspěšně analyzovat miliony komentářů a na základě klíčových slov a dalších atributů správně posuzovat jejich zařazení. Ale zároveň jsme trvali na tom, aby poslední slovo stále měl člověk,“ vysvětluje Jakub Šuster.

Internet nemusí být nenávistné místo

Právě etický rozměr projektu zůstává pro autory projektu zásadní. „Z internetu se během posledních let stalo bohužel velmi nenávistné místo. Jednak pro svoji anonymitu, v níž se mohou lidé projevit mnohem jadrněji, než by to dokázali tváří v tvář. Ale také vinou nejrůznějších ‚botů‘ a cílených dezinformačních aktivit, které zaplevelují diskuze anonymními či fiktivními účty. Tím se z diskuzí stává místo, do kterého obyčejný člověk nechce v rámci uchování svého duševního zdraví vůbec vstupovat. My přitom nikdy nekontrolujeme politický názor, ten je naprosto v pořádku. Ale řešíme formu diskuze, případně kontrolujeme podezřelé a fiktivní účty,“ popisuje Jakub Šuster. „Rádi bychom přispěli k vytvoření zdravější online kultury, ve které je více respektu a probíhá konstruktivní výměna názorů.“

Podle Jakuba Šustera jsou zejména zpravodajská média zodpovědná za úroveň svých diskuzí. „Je správné, když se lidé dělí o své názory, když se vzájemně podporujeme či přeme. Vypínání diskuzí pod články není dlouhodobé řešení – to jen dále naznačuje, že křiklouni zvítězili nad debatou,“ říká. A média na jeho slova a projekt elv.ai slyší. Protože jeho služeb využívají v současnosti velké televizní stanice JOJ nebo Markíza, zpravodajské servery Refresher nebo Plus 7 dní; nebo rádia Expres či Europa 2. Elv.ai pomáhá taky veřejným institucím jako je například Zastoupení Evropské komise na Slovensku, Ministerstvo vnitra, nebo Ministerstvo zahraničí.

Díky investici ve výši 300 tisíc eur od podnikatele Milana Dubce v červenci celý projekt zamířil také do České republiky. Začal spolupracovat s vydavatelstvím Economia a jeho služeb už využívá například jedna z největších televizí.

„Teď jsme ve fázi, kdy projekt, který vznikal na bázi dobrovolnictví, měníme v ucelené řešení. Stále je to teprve osmnáct měsíců od chvíle, kdy jsme se vším ve volném čase začínali. Ale podobný typ produktu minimálně ve střední a východní Evropě v tuto chvíli není, proto bychom po Slovensku a Česku rádi zamířili do dalších zemí Visegrádské čtyřky, Německa, Rakouska, případně baltských zemí,“ naznačuje plány pro příští měsíce CEO projektu elv.ai. Pokud by elv.ai uspěl, byla by to pro diskuzi a vlastně i svobodu nebo demokracii, opravdu dobrá zpráva.

„Rádi bychom přispěli k vytvoření zdravější online kultury, ve které je více respektu a probíhá konstruktivní výměna názorů.“

Digitalizace Česka? Jsme opravdu blízko zásadnímu posunu

Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

Teď si s AI hrajeme, pojďme ji doopravdy plně využít, říká šéf prg.ai Kačena

Umělá inteligence je budoucnost, slyšíte poslední týdny všude kolem sebe. Lidé z organizace prg.ai to říkají taky. Jenže oni to říkají už několik let, takže teď mají jejich slova o dost větší váhu. Organizace si dala za úkol propojovat vědce, firmy a veřejnou správu, aby mohly technologie spjaté s umělou inteligencí co nejvíc naplnit svůj potenciál. V čem spočívá ten největší a co je potřeba udělat pro jeho zhmotnění, vysvětluje v rozhovoru Lukáš Kačena, který spolek vede. Mimochodem, kdo by se o tom všem rád dozvěděl víc, má možnost. V průběhu října a listopadu se totiž ve čtyřech českých městech konají Dny AI.

Jak umělá inteligence pomáhá lékařům v oblasti popálenin?

Pozor, tohle téma opravdu bolí. Společně s Jitkou Schořovou a Miroslavem „Mikim“ Volkem se totiž budeme bavit o popáleninách. Konkrétně o tom, jakým způsobem mohou do diagnostiky popálenin vstoupit data, anotace, umělá inteligence, mobilní aplikace nebo pokročilé metody rozpoznávání obrazu. Právě takový úkol totiž od největšího popáleninového centra v České republice (a jednoho z největších v Evropě) Fakultní nemocnice Královské Vinohrady dostal tým vývojářů společnosti SYSCOM Software. A ta už je – konkrétně od začátku letošního léta – součástí největší české IT skupiny Aricoma.