Technologické inovace potřebuje pole i dojírna. Kde jich bude nejvíc?

Na Vysočině, nedaleko dálnice D1, leží městys Měřín, který částečně propůjčil název velké zemědělské skupině AGROMĚŘÍN. Právě tady před pár měsíci řešili nový koncept IT infrastruktury. V jednom z největších tuzemských zemědělských podniků měl projekt na starost Aleš Holoubek. Co změny obnášely?

Nový koncept IT infrastruktury propojuje geograficky rozložená datacentra napříč republikou. Základem jsou hyperkonvergované technologie Dell, virtualizační platforma VMware nebo zálohovací software Veeam.

„Jeden z mých kolegů říká, že pracovat v IT v našem odvětví je tak trochu poslání,“ začíná náš rozhovor Aleš Holoubek. „Není to zaměstnání, kde po osmi hodinách můžete v klidu odejít domů. U nás nejde vypnout telefon ani večer, v noci nebo o víkendu. Víme, kolik lidí je na nás a našich řešeních závislých. My si nemůžeme dovolit ohrozit výrobu, prodej ani chov zemědělských zvířat v nepřetržitých provozech. Na druhou stranu máme o řád pestřejší práci, než kdybychom například ‚jen‘ řídili výrobu v továrně na šroubky.“ Jeho IT oddělení je důležitou součástí podniku, který má roční obrat 4,7 miliardy korun a zaměstnává téměř 1300 lidí v různých koutech Česka.

Co je vlastně úkolem IT specialisty, který má na starosti informační technologie v tak velkém zemědělském holdingu?

V podstatě všechno, co se týká počítačů nebo výpočetní techniky. Ten záběr je mimořádně široký, protože neřešíme jen administrativu, výrobu nebo produkci, ale máme ve správě také vlastní prodejny, takže řešíme třeba i servis pokladen. Naším úkolem je vytvořit koncept, jak správně propojit servery, data a IT strukturu poboček a provozů na různých místech České republiky. Všechny procesy přitom musí fungovat i v odlehlých lokalitách, mnohdy na polích nebo ve výrobních halách, kde s nimi pracují třeba ošetřovatelé skotu nebo skladníci.

Spadá do vaší kompetence také rozvoj precizního zemědělství, tedy zemědělství, kdy jsou stroje naváděny s přesností vyšší než klasické GPS souřadnice?

V tuhle chvíli ne. Máme tři podnikové RTK stanice, které vysílají řídicí signál strojům pracujícím na polích. V současnosti to nespadá do kompetencí našeho IT, ale je pravděpodobné, že se nás to dotkne ve větší míře vzhledem k rychle postupující obměně strojového parku.

Když už jsme se dotkli precizního zemědělství, tušíte, jaké další trendy v příštích letech budou ovlivňovat vaši práci?

Dnes již v rostlinné výrobě pracujeme pomocí monitoringu drony nebo snímkování porostů satelitem, přičemž zjišťujeme hustotu porostu a jeho zdraví. Vše za účelem zefektivnění pěstování příslušné plodiny. V příštích letech se tyto a případně další metody v rámci precizního zemědělství budou dále rozvíjet.

Kolikačlenný tým se v současnosti v AGROMĚŘÍN zabývá oblastí IT na plný úvazek?

Naše skupina má celkem 25 firem, o které se dohromady stará pět IT specialistů, z toho jednu pracovní pozici bychom ale vzhledem k délce pracovního poměru mohli považovat za juniorní.

Co je pro váš tým největším IT strašákem?

Činnost našich firem je na IT hodně závislá. Nechci říkat, že úplně životně, ale když dám jako příklad kravín s dojírnou, tak pracovníci v živočišné výrobě potřebují neustále aktuální informace, které dnes už nejde řešit pouze papírovou formou. Často se stává, že je potřeba něco dohledat elektronicky. 

Druhá věc je, že, kromě jiného, vyrábíme i kvalitní čerstvé potraviny, proto musíme mít zmapovaný celý výrobní proces. Řešíme vstupy, příjem dobytka, ale také počty zakázek a logistiku. Všechno řídí počítače, zaměstnanci mají terminály napojené na výrobní systém. Čerstvé potraviny jsou rychloobrátka. Na základě toho, co si zákazníci objednají, musíme správně a včas připravit objednávku. K tomu využíváme informační systémy, které řeší nastavení výroby a účetnictví.

Když se řekne zemědělství, člověk si představí práci na čerstvém vzduchu. Technologie jdou trochu kontra tomuto trendu. Nenarážíte občas, zejména u starších zaměstnanců, na nechuť učit se s počítači, tablety, čtečkami, softwarovými programy a informačními systémy?

Ano, ale není to rozhodně generační záležitost. Mám zkušenost, že mnoho starších lidí má větší chuť se učit nové věci. Nicméně edukace není úplně stoprocentně jen v naší režii. Klíčovou část, tedy výrobní a informační systém, pro nás zajišťuje dodavatel. A on se také stará o to, aby lidé s programem správně pracovali, a poskytuje jim uživatelskou podporu. Na nás je spíš obecné prostředí firmy. Tedy několika firem v rámci skupiny.

Co zlákalo vás osobně k tomu, že jste se rozhodl zakotvit právě v zemědělství?

Je to pestřejší, není to úplně typicky kancelářská práce. Musíte pracovat s lidmi, se zvířaty, s plodinami, se stroji... Díky tomu nakouknete do mnoha různých oborů. Občas řešíme prvovýrobu, jindy zpracování, pak třeba koncový prodej v našich maloobchodních prodejnách. Není to monotónní, ale občas je to opravdu náročné.

"Nemůžeme si dovolit ohrozit výrobu, prodej ani chov zemědělských zvířat v nepřetržitých provozech."

Nemocniční IT potřebuje injekci. V Jihlavě ukazují, jak ji píchnout

Digitalizaci by chtěli všechny. Jsou ale obory a odvětví, kde to s ní jde ještě pomaleji než jinde. Příkladem budiž zdravotnictví: fokus na jiné věci, financování závislé na různých zdrojích a nedostatek kvalifikovaných lidí. To jsou podle Davida Zažímala, náměstka pro informatiku a kybernetickou bezpečnost Nemocnice Jihlava, hlavní důvody, proč to právě v tomto sektoru drhne. Právě „jeho“ nemocnice je ale příkladem toho, co všechno se dá udělat, když se okolnosti sejdou a restrukturalizaci táhne šikovný lídr. V Jihlavě se do ní pustili už někdy před deseti lety a teď se k nim jezdí učit kolegové z celé republiky.

Digitalizace Česka? Jsme opravdu blízko zásadnímu posunu

Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

Každý devátý komentář na sítích je nenávistný. Tak jsme to začali řešit

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.