Nabízím mimořádné byznysové dobrodružství. Přesto hledám lidi těžko

3. 4. 2023

 

Když na začátku letošního roku britská komise definitivně stvrdila, že skupina KKCG smí převzít provozovatele britské národní loterie – tradiční společnost v tradičně mimořádně konzervativní zemi – jako by se pomyslně definitivně potvrdilo také to, že český byznys už se dokázal vymanit ze škatulky rozvíjející se ekonomiky z Východu a může rozehrávat vyrovnané partie s těmi nejlepšími na evropské či globální scéně.

„Je jen škoda, že na to my Češi nejsme často připraveni a chybí nám motivace být stále lepší a také touha po větším dobrodružství,“ říká na to Jaromír Babinec. Přední český manažer, který pracuje na tom, aby na evropské scéně uspěla i další ze společností, které spadají pod koncern KKCG Karla Komárka. Aricoma, v níž pracuje jako ředitel pro fúze a akvizice, má v Česku dominantní pozici. Je s předstihem největší tuzemskou IT skupinou, která pokrývá celou oblast služeb pro digitální transformaci a plánuje další akvizice. Hlavně má ale políčeno uspět v Evropě – především na sever a západ od našich hranic.

Tržby technologického holdingu v loňském roce poprvé přesáhly hranici deseti miliard korun. Podílely se na tom přitom už i společnosti původně ze Švédska (Seavus či Stratiteq), Polska (Clearcode) nebo Bulharska (Musala Soft). „Vyrostli jsme tak, že se už brzy znovu rozdělíme. Na část, která se primárně stará o IT systémy a infrastrukturu, a na část, která se věnuje vývoji softwaru na zakázku. Bude to pro nás i naše zákazníky srozumitelnější a jednodušší v tahu na bránu,“ doplňuje Jaromír Babinec, který v posledních měsících stále častěji pendluje mezi Bruselem a Prahou.

Češi mají v sobě blok. Jako by se báli uspět

„Kdo chce uspět v evropském měřítku, musí být v Evropě přítomný, poznat klíčové lidi a místní prostředí. Navzdory dnešním technologickým možnostem je vše z velké části stále o vztazích. To jsme pochopili ve chvíli, kdy jsme se ještě pod hlavičkou AUTOCONTu snažili získat zakázky pro Evropskou komisi. Dlouho se nám nedařilo uspět, pomohla nám až vlastní pobočka v Belgii a mravenčí práce přímo na místě. To z České republiky nejde zařídit a nahradit,“ říká dnes, kdy společnost už druhým rokem realizuje mnohasetmilionovou zakázku na dodávku technologií i konzultačních služeb pro datová centra více než padesáti evropských institucí. Včetně Evropského parlamentu, Europolu, Frontexu, European Medicines Agency či samotné Evropské komise, s níž podepsala dlouholetou spolupráci.

Uspět u Evropské komise není žádná malá věc. Je v celosvětovém měřítku jedním z největších centrálních veřejnosprávních zadavatelů. Více zakázek zadává pouze americká federální vláda a Pentagon, což si uvědomují jak odborné konzultantské společnosti, tak největší globální výrobci technologií. „V Bruselu je mimořádná konkurence. Dlouhodobě jsou tu přítomni Španělé, Francouzi, Němci. Už před lety sem vyrazily polské firmy, které jsou tradičně odvážnější a o krok napřed. My Češi jsme v tomto ohledu trochu opatrničtí, máme se rádi a neradi se stěhujeme za prací. Což pozoruji i teď, kdy do našeho týmu hledám čtyři konzultanty, kterým mohu nabídnout opravdu nadstandardní podmínky, špičkové zázemí i mimořádné byznys výzvy. Přesto se mi Čechů na takové pozice hlásí minimum, z toho jsem trochu zklamaný,“ říká Jaromír Babinec.

Evropské ambice jsou realita, ne silné řeči manažerů

V posledních měsících tak byl mnohokrát nucen měnit strukturu týmu, aby Aricoma dokázala v náročném prostředí obstát. „Začínali jsme osou Brno–Brusel, což bylo pro každodenní potřeby trochu neudržitelné. Dnes už pracujeme v jakémsi hybridním týmu lidí, jehož základ tvoří kolegové z brněnské a pražské pobočky, ale přibyli dva lidé v Berlíně a jeden v Bruselu. Mluvíme anglicky, protože máme v týmu Němce, Belgičana, Srba nebo Libanonce s britským pasem. Svým způsobem z toho mám radost, protože je to konkrétní důkaz toho, že se z české firmy stáváme skutečně mezinárodní. Inspirovali jsme v tom i zbytek firmy. Začali jsme reporty, intranet nebo důležité dokumenty překládat do angličtiny. To je hrozně důležitý signál pro firmu jako celek, protože to dokládá, že naše evropské ambice nejsou jen nějaké silné řeči manažerů, ale reálné zakázky a reální lidé, kteří na nich pracují,“ vysvětluje Jaromír Babinec, který je podle svých slov sám rád, že se po delším čase vrací do mezinárodního prostředí, protože před příchodem do Aricomy v roce 2010 pracoval například jako investiční ředitel pro Penta Investments nebo partner poradenské společnosti Kearney v České republice.

„Když jsme se rozhodli vykročit do Evropy, šli jsme do toho s poměrně vysokou mírou rizika, že se to nemusí povést. Ale uspěli jsme díky ‚drajvu‘, který jsme do trochu zpohodlnělého prostředí dokázali vnést. Rozhodla agilita, přístup, schopnost rychle řešit problémy. Možná občas i vletět do těžkého prostředí, kam už se těm ostatním nechce, protože jsou příliš velcí a jsou si příliš jistí v kramflecích. Máme za sebou extrémně náročné dva roky, kdy jsme museli překonat čipovou i logistickou krizi, kdy se na dodávky komponentů čekalo mnohdy spíš měsíce než týdny. Zástupci Evropské komise už mnohdy dávali najevo nervozitu a zavedení hráči už začínali poukazovat na to, že měli vsadit na tradiční dodavatele IT služeb. Ale zlomili jsme to, ustáli vše se ctí a minulý rok už jsme měli výborný. Jak z pohledu čísel, tak co se úrovně služeb a vztahů týče,“ popisuje Jaromír Babinec.

Nesmíme zpohodlnět

KKCG už v byznysu dokázala, že uspět v Evropě je možné. „Západ na nás dříve měl tendenci koukat trochu přes prsty. Dnes už lidé dobře vědí, že nejsme nějací neprůhlední východní dodavatelé. Příběh Sazky bývá často dobrý ‚opener‘, ale pak stejně musíte přesvědčit kvalitou. KKCG je profesionálně vedená family-office, která zatím nezpohodlněla do uvažování velké korporace. Máme energii, kterou pohání i hlavní akcionář, pan Karel Komárek, který často říká: ‚Pojďme růst, máme na to.‘ To je v tuhle chvíli naše klíčová výhoda, protože ve velkých gigantech jsou lidi tak trochu spokojení sami se sebou. Mají vysoké fixní platy a nízké variabilní bonusy, celé prostředí je trochu zpohodlnělé a málo agilní. Když jim řeknu, že u nás pracujeme s prémiemi, tak se jen podivují, protože to mají spjaté s nějakým vánočním přilepšením. Když jim odvětím, že ne, že se u nás rozdělují desítky procent nad fixní plat, když se obchodně daří, je to mimo jejich svět. Ta naše hladovost teď může udělat rozdíl, protože služby dokážeme nabídnout podobné,“ doplňuje Jaromír Babinec.

A kam povedou další kroky Aricomy? Konkrétněji v oblasti informačních systémů a pokročilé infrastruktury, které má Jaromír Babinec prioritně na starost? „Konsolidovali jsme české firmy tak, abychom byli schopni nabídnout kompletní řešení. Proto jsme koupili Komix, který dlouhá léta řešil kritickou IT infrastrukturu pro stát. Proto AEC, špička v oblasti kyberbezpečnosti. Proto nejnovější akvizice Sabris, jež se věnuje systémům SAP. Příštím cílem by ale měla být i v téhle části byznysu zahraniční firma. Koukáme směrem do Německa, které je tradičním evropským trhem. A na oblast cloudových služeb, v níž vidíme velkou budoucnost. Právě v této akvizici by nám měla hodně pomoci naše zkušenost s prací pro Evropskou komisi. Máme velmi slušný ‚track record‘, rázem jsme i na evropské poměry významný hráč, dodáváme řešení za desítky milionů eur. Byznys služeb IT a infrastruktury je v tomto ale trochu jiný než vývojářský. Tam se běžně dodává z celého světa a nikdo to moc neřeší. Oproti tomu náš segment je stabilnější a konzervativnější. Ve vztazích, stabilitě, ale také v ekonomice, což jsme si potvrdili v posledních letech. Zatímco vývoj aplikace nebo nové služby mohou zákazníci zastavit ze dne na den, systémy a infrastrukturu potřebujete neustále a hospodářský cyklus nás tolik neovlivňuje,“ uzavírá Jaromír Babinec.

„V Bruselu je mimořádná konkurence. Dlouhodobě jsou tu přítomni Španělé, Francouzi, Němci. Už před lety sem vyrazily polské firmy, které jsou tradičně odvážnější a o krok napřed. My Češi jsme v tomto ohledu trochu opatrničtí, máme se rádi a neradi se stěhujeme za prací. Což pozoruji i teď, kdy do našeho týmu hledám čtyři konzultanty, kterým mohu nabídnout opravdu nadstandardní podmínky, špičkové zázemí i mimořádné byznys výzvy. Přesto se mi Čechů na takové pozice hlásí minimum, z toho jsem trochu zklamaný,“

Na motorce kolem světa za 606 dní

11. 6. 2024

 

65 000 kilometrů, 22 zemí a 606 dní. Motorkář a cestovatel Vojta Lavický se v roce 2016 vydal se svojí tehdejší přítelkyní na životní cestu kolem světa. Díky tomu na vlastní oči viděl zapadlé peruánské vesničky i národní park Huascarán, pastviny s jurtami a divokými koni v Kyrgyzstánu nebo mongolskou měsíční krajinu. Cesta mu mnohokrát ukázala, že všechno zlé je k něčemu dobré a že nejdůležitější na cestování je sebrat odvahu a skutečně odjet.

Časem budeme chránit i díla AI, chce to ale ještě vývoj

13. 12. 2023

 

Přišla nová technologie a spolu s ní spousta nových otázek. Kolikrát jste už tohle zažili? Právnička Petra Dolejšová mnohokrát a zrovna teď neřeší skoro nic jiného než právní aspekty využívání umělé inteligence. „Točíme se kolem otázek, komu výstupy z AI patří, jestli je možné generovat obrázky konkrétních lidí a jestli lze využívat styly, jako je malíř Mucha nebo hrdinové z marvelovských filmů. Všechno z toho je právně celkem jasné, ale ukazuje se, že lidé pořád ještě tápou v podstatě autorského práva,“ zamýšlí se odbornice, podle které nás čeká daleko větší přemýšlení – komu „přišijeme“ odpovědnost za případné prohřešky technologií.

Každý devátý komentář na sítích je nenávistný. Tak jsme to začali řešit

9. 11. 2023

 

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.