Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.

Když se kyberbezpečnostní experti antivirové firmy ESET dívají do statistik technologických útoků za poslední dva tři roky, můžou podat různé zprávy. Jejich data ukazují, že Česko se navzdory různým pochybám stalo vyspělou ekonomikou se vším všudy, čelí totiž útokům stejné míry a závažnosti jako jakékoliv západní země. Jasně z nich plyne i to, že množství detekovaného malwaru a hlavně phishingu rychle roste. Má nové formy, rozeznat je je čím dál složitější a ukazuje se, že celé hackerské prostředí se obchodně profesionalizuje. O tom všem mluvili na zářijové konferenci Aricomy Techfórum.

Internet, mobilní telefon a umělá inteligence. To jsou tři největší technologické zlomy našeho věku. Říká to Petr Karásek, manažer, který má v Microsoftu na starost strategii produktů Power Platform mířících do střední a východní Evropy, na Blízký východ i do Afriky. Zatímco u internetu a mobilních telefonů už velmi dobře víme, co přinesly, u umělé inteligence máme pořád spíš očekávání. Karásek v Microsoftu působí 21 let, celou svoji kariéru se zabýval podnikovými systémy a nástroji pro efektivizaci chodu firem a v rozhovoru naznačuje, kde všude se nástup nové technologie projeví.

Umělá inteligence je budoucnost, slyšíte poslední týdny všude kolem sebe. Lidé z organizace prg.ai to říkají taky. Jenže oni to říkají už několik let, takže teď mají jejich slova o dost větší váhu. Organizace si dala za úkol propojovat vědce, firmy a veřejnou správu, aby mohly technologie spjaté s umělou inteligencí co nejvíc naplnit svůj potenciál. V čem spočívá ten největší a co je potřeba udělat pro jeho zhmotnění, vysvětluje v rozhovoru Lukáš Kačena, který spolek vede. Mimochodem, kdo by se o tom všem rád dozvěděl víc, má možnost. V průběhu října a listopadu se totiž ve čtyřech českých městech konají Dny AI.

Pozor, tohle téma opravdu bolí. Společně s Jitkou Schořovou a Miroslavem „Mikim“ Volkem se totiž budeme bavit o popáleninách. Konkrétně o tom, jakým způsobem mohou do diagnostiky popálenin vstoupit data, anotace, umělá inteligence, mobilní aplikace nebo pokročilé metody rozpoznávání obrazu. Právě takový úkol totiž od největšího popáleninového centra v České republice (a jednoho z největších v Evropě) Fakultní nemocnice Královské Vinohrady dostal tým vývojářů společnosti SYSCOM Software. A ta už je – konkrétně od začátku letošního léta – součástí největší české IT skupiny Aricoma.

Elektronicky už jde kde co. Objednáte si oběd i potraviny domů, sezení u lékaře nebo obstaráte studium na vysoké škole. Co je zatím pořád hudba budoucnosti, to jsou doklady. Ale ta budoucnost se blíží. Při Evropské komisi vzniklo konsorcium subjektů, které přinesou do dvou let prototyp evropské digitální identity, což je základ pro elektronické doklady, mezinárodně platné recepty na léky nebo řidičský průkaz, který bude platit všude na území Unie. Svůj podíl na dlouho očekávaném posunu mají i experti z Aricomy, kteří se specializují na ověřování identit a autentizace.

Před časem společně Milan Sameš a Karol Kubeczka iniciovali v rámci IT skupiny Aricoma vznik nové divize SAP. Pro další růst skupiny naprosto pochopitelný krok. Už proto, že v mnoha ukazatelích je SAP v oblasti podnikových aplikací celosvětovým lídrem, řada nejvýznamnějších globálních či regionálních hráčů v oblasti energetiky, telekomunikací, bankovnictví, retailu nebo výroby řídí svůj byznys v systému SAP a třeba v České republice jej využívá osmdesát ze stovky největších a nejúspěšnějších společností. A právě sem Aricoma míří také.

Starší generace si to budou pamatovat. Dlouhé kolony na hranicích, občas chvilka nervozity, když strážník lustruje doklady příliš dlouho. Se vstupem Česka do Evropské unie kontroly na hranicích členských zemí padly. To ale neznamená, že hranice nejsou chráněné. Právě naopak. Léta funguje například Schengenský informační systém (SIS) a posledních pár týdnů i jeho nová generace, která tvoří jeden z virtuálních štítů vnějších i vnitřních hranic Unie. Jejich obrana je čím dál sofistikovanější, děje se kontinuálně na pozadí a už teď existují plány na její další vylepšení. Na tom všem se podílí i specialisté z Komixu.

„Loňský červenec proběhl, aniž bych si toho vlastně všimnul,“ usmívá se dnes Jiří Veselý na obří stěhovací akci, kdy řídil přesun 590 serverů společnosti RedHat ze starých do nových kanceláří. Tou dobou pracoval s kolegy obvykle okolo dvanácti hodin denně – nebo spíše do chvíle, dokud všichni fyzicky neodpadali. Ale povedlo se. A zejména díky intenzivní akci ‚kulový blesk‘ (v IT řeči ‚rodeo‘), stál letos na konferenci Aricoma na pódiu mezi dvanáctkou oceněných zaměstnanců, nových členů Up Clubu.

Filozofie a matematika mohou mít k sobě výrazně blíže, než by se na první pohled mohlo zdát. A otevřené povídání s Hynkem Cihlářem, který pracuje v týmu VPT4, to jen potvrzuje. Kromě oblasti pokročilé statistiky a neuronových sítí jsme se dotkli i tématu lidských hodnot a rozdílu mezi umělou a lidskou inteligencí. „Jen lidé rozhodnou, jestli v budoucnu u umělé inteligence převáží její kladné, nebo naopak záporné vlastnosti. Je naší povinností neustále pracovat na tom, abychom ji rozvíjeli žádoucím směrem a dokázali včas rozeznávat a hlídat její rizika. V každém případě – bude to šichta,“ říká solution architect, který na začátku roku načal už svoji jednadvacátou sezonu v dresu Autocontu.

Bylo to v plánu už před pěti lety, kdy se na českém trhu objevila značka Aricoma: jednotlivé části největšího českého IT holdingu sice fungovaly pod vlastními názvy, ale vědělo se, že časem se ještě víc propojí. Teď je ten čas. Místo značek jako Autocont, AEC, Komix, CES EA a podobně se už budou zákazníci setkávat jen s názvem Aricoma. „Rebranding je vyústěním procesu, abychom skutečně působili jako jedna firma. Chceme, aby nás trh vnímal jako jednu silnou značku,“ říká Milan Sameš, CEO Aricoma.